Můj příběh
Jsem Helča
JE MI 55 A JSEM ZDRAVÁ A SPOKOJENÁ ŽENA
Mám dostatek energie na vše, co mě baví. Cítím se dobře ve svém těle, vím, co mi prospívá a umím o sebe pečovat.
Ráda se směju, miluju dobré jídlo a vím, jak důležité je žít v souladu se svým tělem i myslí.
Každý den si užívám a vím, že můj věk není překážkou, ale naopak darem- přináší mi moudrost, sebejistotu a svobodu.
To jak žiju teď, může znít obyčejně a jednoduše, ale ještě před pár lety jsem se utápěla ve strachu, že brzy umřu.
Bylo mi 46, seděla jsem v čekárně na onkologii a pozorovala lidi kolem sebe. Byli mladí, staří, ženy, muži i děti, někteří optimisticky naladěni a druzí odevzdaní a smíření s osudem. Tak tohle budu nejspíš za pár let prožívat taky, pomyslela jsem si.
Teď tu sedím se svým taťkou, který čeká na chemoterapii a ozařování, za pár let tu můžu sedět sama. Rakovina se táhne naším rodem jako had.
Přestože jsem vystudovala farmacii a výživovou školu, měla jsem pocit, že nemoc je jako ruleta. Nikdy nevíš, kterou si vytáhneš. A mně se právě otočily přesýpací hodiny, které začaly odpočítávat čas. Čas, který mi ještě zbývá. Čas, který prožiji ve zdraví a radosti.
Navenek mi nic nechybělo. Měla jsem skvělého muže, dva bezvadné syny. Pracovala jsem jako vedoucí lékárnice v největší lékárně ve městě. Zdálo, že vedu spokojený život a mám všechno.
Jenže mě sžíral strach, strach z nemoci, strach ze smrti a obrovská nejistota a radost ze života se někam vytratila.
Najednou jsem si uvědomila, že lidé do lékárny za mnou chodí přes 20 let a místo, aby jim léky pomáhaly, chodí stále častěji a počet léků, které užívají, se neustále zvyšuje. Lidé mi pomalu, ale jistě, chřadli před očima. Začaly ve mně klíčit pochybnosti, jestli léky jsou to pravé ořechové, co jim pomůže od zdravotních potíží, a oni se uzdraví.
Nejdříve jsem se ponořila do studia výživy v onkologii. Chtěla jsem pochopit, jak jídlo ovlivňuje naše tělo nejen jako palivo, ale jako lék – jak může podpořit uzdravení, dodat sílu a ovlivnit každý buněčný proces..
Postupně jsem začala vnímat, že strava není jen o kaloriích a živinách, ale o hlubokém propojení s tím, jak se cítíme, jak myslíme a jak žijeme
Pak přišlo další poznání – mozek. Začala jsem zkoumat, jak naše myšlení formuje realitu, jak nás staré vzorce mohou držet v nemoci a vyčerpání, nebo naopak otevřít dveře k energii a radosti ze života.
A nakonec přišla třešnička na dortu – dech. Zdánlivě obyčejná věc, kterou děláme každý den, a přitom má moc změnit skoro všechno. Dech harmonizuje tělo, zklidňuje mysl a dodává energii. Je to most mezi fyzickým a mentálním světem, mezi chaosem a klidem.
A opravdu – když jsem začala všechny ty poznatky uplatňovat v praxi, všechno se začalo měnit. Moje tělo reagovalo, energie rostla, nálada se zlepšovala… hlavně se proměnil můj pohled na život..
Přestala jsem jen „fungovat“ a začala skutečně – s lehkostí, radostí a vášní pro každý den žít.
Dnes ukazuji ženám cestu, jak naslouchat svému tělu,
jak pracovat s dechem, myslí i emocemi,
aby se cítily zdravé a spokojené,
měly dostatek energie
a znovu objevily vášeň pro život.
